-
verb कस्य अपि दोषप्रकटीकरणात्मकः व्यापारः।
Ex. सः सर्वथा एव अन्यान् निन्दयति।
-
निन्द् [nind] 1 P. (निन्दति, निन्दित, प्रणिन्दति) To blame, censure, find fault with, revile, reproach, condemn; निनिन्द रूपं हृदयेन पार्वती [Ku.5.1;] सा निन्दन्ती स्वानि भाग्यानि बाला [Ś. 5.3;] [Bg.2.36;] [Ms.3.42.]
-
निन्द् or
निद्cl. 1. P. नि॑न्दति, ep. also °ते (the form निद् only in 3. pl. pf. निनिदु॑स्, in the Desid. and in some deriv. See under 1. निद् and निनित्सु॑ below; pf. निनिन्द, [MBh.] ; aor. अ॑निन्दिषुर्, [RV.] ; नि॑न्दिषत्, [AV.] ; Pot. निन्द्यात्, [Up.] ; fut. निन्दिष्यति, [Vop.] ; निन्दिता, [MBh.] ; ind.p. -निन्द्य, ib.), to blame, censure, revile, despise, ridicule, [RV.] &c. &c.: Desid. नि॑नित्सति, °ते, to wish to blame &c., [RV.] ; [ĀśvŚr.] [cf. Gk. ὄ-νειδος.]
-
See : अवमन्, उपालभ् आक्षिप्, गर्ह्
Site Search
Input language: