-
अवमन् [avaman] 4 A. (or Poet. P.)
-
To despise, contemn, disregard, disrespect; चतुर्दिगीशानवमत्य मानिनी [Ku.5.53;] [Ms.2.11,4.135,] प्रभावविदितानुरागमवमन्यते वापि माम् [V.2.] 11.
-
verb मानभङ्गानुकूलः व्यापारः।
Ex. सः श्यालम् अतीव अवामन्यत।
-
To undervalue, depreciate, slight, make light of; तदीशितारं चेदीनां भवांस्तमवमंस्त मा [Śi.2.95;] जगन्मङ्गल- मात्मानं कथं त्वमवमन्यसे [U.7.8;] [Bk.8.81;] 12.25;15.14, 66. -Caus. To despise &c.; या चैनं नावमानयेत् [Ms.2.5,] 4.136.
Site Search
Input language: