-
बन्ध् [bandh] 9 P. (बध्नाति, बबन्ध, अभांत्सीत्, भंत्स्यति, बन्द्धुम्, बद्धः; pass. बध्यते)
-
To bind, tie, fasten; बन्द्धुं न संभावित एव तावत् करेण रुद्धोऽपि च केशपाशः [Ku.7.57,25;] [R.7.9;] [Bk.9.75.]
-
To catch, capture, imprison, ensnare, make captive; कर्मभिर्न स बध्यते [Bg 4.14;] बलिर्बबन्धे [Bk.2.39;14.56.]
-
To chain, fetter.
Site Search
Input language: