आत्मकीय [ātmakīya] आत्मीय [ātmīya] आत्मीय a. Belonging to oneself, one's own; सर्वः कान्तमात्मीयं पश्यति
[Ś.2;] स्वामिनमात्मीयं करिष्यामि
[H.2.] win over; अहमात्मीयो न भविष्यामि Mk.8 I shall lose my life; आत्मीयं कुर्वन्ति subject
[K.135,167;] अय- मात्मीयः क्रियताम् 12; let him be taken under your protection; प्रसादमात्मीयमिवात्मदर्शः
[R.7.68;] [Ku.2.19;] kindred, related, of kin, न कश्चिच्चण्डकोपानामात्मीयो नाम भूभुजाम्
[Bh.2.57.]